382. Slepý parašutista

Byl jednou jeden slepý parašutista. A protože to není úplně obvyklý sport pro takto handicapované lidi, rozhodly se jedny noviny, že milého parašutistu vyzpovídají. "To je velmi snadné. Připravím se ke dveřím, i se svým slepeckým psem, ruku dám na šňůru otevírání padáku... a až mi kamarádi řeknou, tak prostě skočím. Řeknou mi také, do kolika mám počítat, a pak otevřu padák." 

"Ale jak poznáte, že se blíží země?" 

"Víte, já sice nevidím, ale zato mám výborné ostatní smysly. Když jsem pár stovek metrů od země, začnu cítit vůni trávy, pole..." 

"No dobře. Ale jak poznáte, že se máte připravit na samotný doskok?" 

"To je úplně jednoduché. Najednou mi povolí vodítko v ruce."